Historie pěstování vinné révy

Jako první ze seriálu o víně jsme pro Vás připravili článek o historii vinařství. V dalších vydáních se dozvíte, jak víno rozdělujeme, sdělíme Vám něco o jeho příznivém vlivu na zdraví, a také Vás postupně seznámíme s jednotlivými odrůdami i s tím, jak víno ochutnávat a poznávat.

Réva vinná, jak ji známe v dnešní podobě, je výsledkem lidského snažení po tisíce let. První výskyt révy je zachycen už v druhohorách, tzn. už před 150 mil. let, tím se řadí mezi nejstarší kulturní rostliny. Je téměř jisté, že člověk již v mladší době kamenné hrozny sbíral a pil i jejich šťávu v čerstvém i zkvašeném stavu. Můžeme tedy říci, že vinná réva doprovází člověka od počátku jeho existence.

Ty nejstarší zmínky a doklady o výrobě vína se datují 10.000 let př. n. l. Víno se v tu dobu vyrábělo např. v Turecku, Sýrii, Libanonu a Jordánsku, dále pak v Arménii a Gruzii. Planou révu, ve velké míře pěstovaly kultury Blízkého Východu, zejména na území dnešního Íránu a Izraele. Na tomto území archeologové objevili džbán, ve kterém byly prokázány usazeniny vína a pryskyřice, která se používala k jeho konzervaci. Výroba tohoto džbánu byla prokázána mezi roky 5400 a 5000 př.n.l., což Sumery, kteří v tu dobu na území žili, pasuje na nejstarší prokázané vinaře.

Značný rozkvět starověkého vinařství byl zaznamenán v Egyptě kolem roku 2700 př.n.l.. Našly se zde amfory, na kterých je uvedený ročník vína, jeho kvalita, původ a dokonce i vinice. Ve starém Řecku se též provozovalo vinařství na vysoké úrovni, máme na to celou řadu historických důkazů. Odtud se inspirovaly další národy jako jsou Italové, Španělé a Féničané, od kterých se víno naučili pěstovat a zpracovávat Galové ve Francii, tedy Keltové, kteří víno pili a pravděpodobně i pěstovali i na našem území, přestože jsou počátky vinařství u nás většinou spojovány až s příchodem Římanů. V průběhu dobývání jednotlivých území Římany se réva rozšířila i do těchto oblastí, kde doposud nebylo její pěstování známo. Tímto způsobem dorazila réva do Francie, Španělska, Německa a v letech 276 až 282 za vlády císaře Próbuse i na naše území.

Ke většímu rozšíření vína na našem území došlo především v období Velkomoravské říše a je spojováno se jmény knížete Bořivoje, kněžny Ludmily a svatého Václava. Ten pravý rozkvět vinařství nastal za vlády Karla IV., který dal do Čech přivézt révu z Burgundska a Porýní. Vinice se postupně rozšiřovaly, zlatý věk  vinařství nastal v 15. a 16. století. V té době byla rozloha vinic téměř shodná s dnešní výměrou. Až Třicetiletá válka způsobila celkový úpadek vinařství v Čechách i na Moravě. Koncem 19. století se do evropských vinic zavlekly choroby a škůdci z Ameriky - révokaz a peronospora - a tím trvale opět klesala plocha vinic. Dvacáté století přináší první vinařský zákon a kolísání velikosti ploch vinic, později snahu o co největší sklizně bez ohledu na kvalitu hroznů. Až v devadesátých letech 20. století nastal v České republice značný obrat. Naši vinaři zvýšili kvalitu vína tím, že snížili objem sklizní a začali uplatňovat nejmodernější technologické postupy. Ještě před vstupem do EU se podařilo také značně zvýšit rozlohy našich vinic. Za pomoci těchto technologií a jejich spojením se zkušeností, tradicí a jedinečností  našeho terroiru, se nyní daří vyrábět vína velmi zajímavá a vysoce kvalitní, která jsou konkurenceschopná i na řadě zahraničních soutěží.