Vinařské oblasti České republiky

Celková plocha vinic, představující současný produkční potenciál ČR je 19 200 ha. Z celkově osázené plochy tvoří plocha osázená bílými odrůdami 67%.
V roce 2004 byly do Státní odrůdové knihy ČR zapsány tyto nové bílé moštové odrůdy: Auxerrois, Hibernal a Vrboska.
Nově uznané modré moštové odrůdy jsou: Domina, Dornfelder a Laurot.

Vinařský zákon č. 321/2004 z 28.4.2004 změnil rozdělení vinařských regionů v celé České republice. Proti původnímu členění se celá ČR se dělí na dvě produkční oblasti – Čechy a Moravu. Tyto oblasti se dále člení na podoblasti.


Vinařská oblast ČECHY

Vinařská oblast ČECHY patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Praha leží na 50° severní šířky stejně jako Wiesbaden v Porýní. Největšího rozvoje dosáhlo české vinařství za vlády Rudolfa II., kdy bylo v Čechách kolem 3.500 ha vinic.
Nejvíce vinic bylo v Praze a okolí, v Mělníku, Litoměřicích, Mostě a v Lounech. Iniciátorem rozvoje českého vinařství se stal císař Karel IV., který mu dal základ svými nařízeními z roku 1358.
Vinařská oblast Čechy v porovnání s teplejšími a slunnějšími krajinami jižněji od nás by se mohlo zdát, že Čechy nejsou zrovna ideálním územím pro pěstování vinné révy.
Vždyť u nás bývá velice často chladno a sychravo. Přesto zde najdeme mnoho míst, převážně ve střední a severní části, kde se réva pěstuje.
V těchto částech Čech dosahuje průměrná teplota 8,7°C a ve vegetačním období okolo 15 °C. Vinice se nacházejí kolem řek Labe, Vltavy, a Berounky na jižních chráněných svazích. Vinná réva zde dává celkem dobré výnosy a jakost vín kolísá.
Přesto v dobrých ročnících zde objevíme mnoho vynikajících vín, která získávají na své kvalitě ležením v historicky zajímavých a pro stárnutí vín dokonalých sklepech.
Největších viničních ploch bylo v Čechách dosaženo v roce 1756, kdy rozloha dosahovala přes 3 000 ha.

Podle vinařského zákona č. 321/2004 vinařskou oblast Čechy dělíme na dvě podoblasti:

  • mělnickou
  • litoměřickou

Vinařská oblast MORAVA

Vinařská oblast MORAVA má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína.
Chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocitého charakteru červeného vína. Charakter červených vín se v poslední době mění pod vlivem uplatňování moderní technologie červených vín, která jim dodává více vláčné jemnosti. Líbezná jihomoravská krajina a její jedinečné přírodní podmínky vtiskují vínům svéráznost, která je hlavním předpokladem pro trvalý zájem o jedinečnost v nepřeberném množství.
Vinařská oblast Morava má rozlohu cca 17 450 ha. Rozkládá se v Jihomoravském kraji a nepatrně zasahuje do kraje Zlínského. Roční průměrná teplota je 9,42 °C, průměr ročních srážek 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin.
Klima oblasti je většinou vnitrozemské s občasným vlivem atlantického vlhkého vzduchu. Moravská oblast je souhrnem klimatických podmínek předurčena pro pěstování bílých odrůd, které se vyznačují svěží kyselinou a charakteristikou jednotlivých podoblastí. Modrým odrůdám pro výrobu červených vín se v naší zeměpisné šířce moc nedaří, ale v posledních letech se vlivem teplejšího počasí a kvalitnější zpracovatelské technologie jejich kvalita zvyšuje.
Půdní faktory jsou velice pestré a různorodé. Převážně převládají půdy kamenité, štěrkovité, písečné, ale i jílovité. Tato různorodost půd a klimatické podmínky vtiskávají moravským vínům nesmazatelný charakter, který se vyznačuje jemnými aromatickými látkami a příjemnou pitelností.

Vinařský zákon č. 321/2004 změnil rozdělení i Moravy. Došlo ke sloučení několika oblastí a vinařskou oblast Morava dělíme na podoblasti: